Dominance Th1/Th2 a jak nastolit rovnováhu pomocí stravy a životního stylu

Termín „imunita“ či „imunní“ je latinského původu. V latině slovo „munio, munere“ znamená činiti pevným. Termín „munitus“ tedy znamená chráněný. Imunní pak znamená odolný, chráněný, nedotknutelný.

Imunitní systém je tedy de facto naše „armáda“, jejichž hlavním úkolem je chránit organismus před patogeny a odstraňovat poškozené či nádorové buňky. Základním předpokladem je, aby imunitní systém tyto poškozené buňky rozpoznal od zdravých a také od vlastních tkání. To je zajištěno jednak pomocí povrchových receptorů na určitých typech bílých krvinek (leukocytů), ale také pomocí tzv. protilátek.

Jakmile imunitní systém patogeny rozpozná, následuje likvidaci či odstranění těchto mikroorganismů včetně jejich metabolických produktů. Tato funkce je částečně řízena centrálním nervovým systémem (CNS), přičemž příjemci jsou jak systém imunitní tak endokrinní a signály mohou být také vysílány z obou těchto systémů. CNS tedy dostává informace ze smyslových orgánů, imunitního a endokrinního systému, a tak kontroluje a řídí jejich reakce. Naopak funkcí endokrinního systému je přijímat informace z mozku a z imunitního systému a sekrecí různých druhů hormonů pak modulovat jejich aktivitu. Všechny tři systémy jsou ve své činnosti plně integrované, aby byla udržena tzv. homeostáza.

Imunitu lze rozdělit na adaptivní a vrozenou:

1. Vrozená imunita je představována neměnným konstantním systémem obranyschopnosti zdravého organismu a je zajištěna fyzikálními a chemickými bariérami, které vytvářejí základní ohraničení jedince vůči okolnímu světu. Základní povrchovou bariérou, ochraňující před působením mikroorganismů, je kůže a sliznice, které produkují antimikrobiální látky, jako jsou nenasycené mastné kyseliny, lysozym v slzách, žaludeční kyselina a virostaticky působící interferony. Povrchovou bariéru pak překonávají mikroorganismy pomocí řady mechanismů a proto následuje další úroveň obrany pomocí fagocytujících neutrofilů a makrofágů. V případě ochrany proti virům a nádorům se pak uplatňují buňky přirozených zabíječů (natural killers, NK). Významnou součástí vrozené imunity je také systém komplementu. Komplement je tvořen kaskádou sérových proteinů, které stimulují zánětlivou reakci a navádějí fagocytické buňky. Např. proces zánětu po poranění, který vede k aktivaci jater a k sekreci skupiny sérových bílkovin zvaných bílkoviny akutní fáze. Významným zástupcem skupiny bílkovin akutní fáze je C-reaktivní bílkovina (CRP), která se váže na membránu některých mikroorganismů a aktivuje komplementový systém. Tak dochází k lýze mikroorganismů nebo ke zvýšení fagocytózy. Selhání vrozené imunity (fagocytoza a komplement) vede k primárním imunodeficitům.

2. Získaná imunita je specifičtější a objevuje se později. Podílejí se na ní imunitní orgány a buňky zodpovědné za buněčné a humorálně zprostředkované imunitní funkce. Získaná imunita se nazývá také adaptivní a je založena na dvou základních mechanismech. První je specifická odpověď na antigen, druhým je buněčná paměť, tedy uchování zkušenosti předchozího kontaktu s určitými antigeny s cílem vyšší efektivity imunitní odpovědi v budoucnosti.

Specifickou odpověď zajišťují T a B lymfocyty, díky molekulám, které se váží pouze na specifické antigeny. Po prvním setkání organismu s antigenem (primární odpověď) reaguje imunitní systém rychlou proliferací lymfocytů, které jsou pro daný antigen specifické.

T lymfocyty jsou hlavním zdrojem tzv. cytokinů. Tyto buňky nesou na svém buněčném povrchu receptory specifické pro antigen, což umožňuje rozpoznávání cizích patogenů. Mohou také rozpoznat normální tkáň během epizod autoimunitních onemocnění. Existují dva hlavní typy T lymfocytů, které se liší přítomností molekul buněčného povrchu známých jako CD4 a CD8.

T lymfocyty s CD4 jsou také známé jako pomocné T buňky, které jsou považovány za nejaktivnější producenty cytokinů. Tato podskupina může být dále rozdělena na Th1 a Th2 a cytokiny, které produkují, jsou známé jako cytokiny typu Th1 a cytokiny typu Th2.

Představte si houpačku, kde uprostřed se nachází Th0 („spící“ buňky, čekající na imunitní odpověď a dle toho se pak diferencují na dva základní typy: Th1 nebo Th2. Přičemž Th1 a Th2 by měly být v rovnováze (opět si představte houpačku, na které na jednom konci sedí Th1 a na druhém Th2). A právě rovnováha mezi těmito dvěma typy Th buněk může určit stav imunitního systému a jak funguje.

V roce 1986 TR Mosmann , RL Coffman a jeho kolegové pozorovali, že jednotlivé klony pomocných T buněk mohou být rozděleny do dvou tříd v závislosti na specifických cytokinech. Z jejich výzkumu pak vnikla hypotéza tzv. Th1/Th2 rovnováhy.

• Cytokiny typu Th1 mají tendenci produkovat prozánětlivé reakce zodpovědné za usmrcování intracelulárních parazitů a za udržování autoimunitních odpovědí. Interferon gama (IFN) -g a interleukin (IL) -2 jsou hlavními Th1 cytokiny.
• Cytokiny typu Th2 zahrnují interleukiny IL-4, IL-5, IL-6, IL-10 a IL-13, které jsou spojeny s podporou IgE a eosinofilních odpovědí v atopii, a také interleukin-10, který má více protizánětlivou odpověď. Nadměrné Th2 reakce budou tedy působit proti Th1 a naopak.

Potlačení Th1 a naopak převýšení Th2 se může vyskytovat u mnoha chronických onemocnění, včetně kandidózy, alergií, přecitlivělosti na chemické látky, u některých autoimunitních onemocnění, virové hepatitidy, ale i rakoviny.

Tato hypotéza má své však své slabé stránky, jelikož aktivita lidských cytokinů zřídka exkluzivně spadá buďto do pro-Th1 nebo -Th2. Mnoho onemocnění dříve klasifikovaných jako dominantní Th1 nebo Th2 nesplňují stanovená kritéria. Experimentálně je dominance Th1 snadno změněna na Th2 dominanci například prostřednictvím vyčerpání intracelulárního glutathionu a naopak. Například rtuť vyčerpává glutathion a polarizuje směrem k dominanci Th2.

Jak můžeme Th1/Th2 rovnováhu testovat?

Test Th1/Th2/Th17 je možné vyžádat například na Ústavu imunologie a alergologie a tento test z krve stanovuje intracelulární produkci cytokinů. Zvýšená produkce IFN-g ukazuje na dominanci Th1 odpovědi, zvýšená produkce IL-4 k dominantní Th2 odpovědi. Pro zánětlivou odpověď svědčí zvýšená produkce IL-17A

Jak můžeme být nápomocni k nastolení rovnováhy Th1/th2 pomocí stravy a životního stylu?

Konkrétní funkční potraviny a hormony měřitelně ovlivňují rovnováhu Th1/Th2, včetně rostlinných sterolů / sterolinů, melatoninu, probiotik, progesteronu a minerálů jakými jsou selen a zinek. Omega-3 mastné kyseliny s dlouhým řetězcem EPA (kyselina eikosapentaenová) a DHA (kyselina dokosahexaenová) významně prospívají nejrůznějším zánětlivým a autoimunním stavům bez jakéhokoli specifického účinku na Th1/Th2 rovnováhu.

Funkční potraviny a faktory, podporující Th1

1. Omega-3 mastné kyseliny (DHA/EPA) zlepšuje imunitu zprostředkovanou buňkami a snižují interleukin-6 a triglyceridy. Najdeme je především v rybách, zejména losos, sardinky, makrely a pstruh. Ryby by měly být čerstvé anebo kvalitně zamaražené. Omega 3 nalezneme také v chia a lněném semínku, v tmavě zelené listové zelenině a mořské zelenině (modré zelené řasy, chlorella.). Více informací jak zvýšit omega 3 najdete v mém článku zde.
2. Kyselina olejová (mononenasycená) zvyšuje protilátky IgA (imunitu na sliznicích/ Th3); nalezneme j v extra panenském olivovém oleji lisovaném za studena, lískových oříšcích nebo v zelených a zralých olivách a mandlích. (Kokosový olej nepotlačuje ani nezvyšuje imunitu zprostředkované buňkami.). Vice informací jak poznat kvalitní olivový olej naleznete zde.
3. Vitamin A zvyšuje IgA; najdete ho přirozeně v oleji z tresčích jater, vařené mrkvi (jako beta-karoten), dýni a sladkých bramborách (a v jakékoli další žluté / oranžové zelenině).
4. Vitamin E a C indukuje interleukin-2, působí jako antioxidant. Více informací k vitamínu C najdete v mém článku zde.
5. Česnek aktivuje přirozené NK buňky, funkci T-lymfocytů a hladinu interluekinu-1
6. Křemík snižuje přebytek IgG, což zlepšuje přirozenou funkci NK buněk a zlepšuje integritu kůže a sliznic; najdeme ho například ve vařených ovesných vločkách nebo prosu, přesličce a dalších potravinách.
7. Glutathion působí jako antioxidant a odstraňuje toxiny z buněk. Zvyšit o můžeme kyselinou alfa-lipoovou, selenem a aminokyselinami N-acetyl cysteinem, L-cysteinem a L-glutaminem. Kvalitní zdroje bílkovin mohou dodávat mnoho těchto aminokyselin. Masokostní vývar, kolagen jsou výbornými zdroji.
8. Trávící enzymy přirozeně se vyskytující v čerstvém kořeni zázvoru, syrovém ananasu a kiwi. Kayenský pepř před jídlem stimuluje trávicí enzymy. Citronová šťáva nebo jablečný ocet stimuluje kyselinu chlorovodíkovou. Na podporu trávení pak můžete použít trávící enzymy v podobě kvalitních doplňků stravy.
9. Podpora střevního mikrobiomu, diverzifikace zvyšuje Interluekin-2 a 12 a produkci interferonu gama, snižuje produkci IgE protilátek (spojených s alergickými reakcemi). Pozor: Jeden bakteriální kmen podporuje Th2 dominanci, což je streptococcus thermophilus široce používaný při výrobě komerčního jogurtu. Takže pokud jogurt obsahuje více S. thermophilus než acidophilus, budete podporovat Th2.
10. Z bylin jsou to pak pelyněk pravý či puškvorec obecný
11. Dalšími faktory podporujícími Th1 jsou: sluneční světlo, voda, pohyb, doteky, akupunktura.

Buďte opatrní s užíváním echinacei a astragalus, protože mohou zvýšit jak Th1 tak Th2.

Potraviny a faktory, podporující Th2:

1. Špatné trávení, což vede k absorpci jen částečně strávených bílkovin, což zvyšuje imunitní odpověď protilátek na tyto cizí částice potravin. Proto je důležité správné pH kyseliny chlorovodíkové v žaludku a funkce trávících enzymů. Důležité je pomalu žvýkat a jíst pouze tehdy, když cítíte, že máte hlad.
2. Průmyslově zpracovaný cukr, který přímo oslabuje fungování makrofágů, přirozených NK buněk a dalších bílých krvinek a oslabuje systémovou rezistenci vůči všem infekcím.
3. Trans-mastné a omega-6 kyseliny, které najdeme ve většině zpracovaných rostlinných olejích (sója, řepka, světlice, kukuřice, slunečnice), a zpracovaných potravinách vyrobených z těchto olejů. Transmastné kyseliny oslabují aktivitu CD8 killer-T buněk. Pozor také na žluklé semena a oleje (mák, lněný olej například).

Mezi další faktory, které zvyšují Th2, patří:

1. azbest, olovo, rtuť a jiné těžké kovy, pesticidy
2. morfin, tabák, alkohol, steroidy,
3. patogeny jako například kandida
4. chronický stres, negativní postoje a potlačené emoce,
5. Nedostatek pohybové aktivity, nedostatečná hydratace, nízká tělesná teplota a chronická nespavost.

Použité zdroje:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC27457/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12946237

Přednášky od Satya Ambrose, L.Ac, N.D.

Konlee, Mark. “A Consumer’s Guide to Immune Restoration: The Search for ‘Th1’.” Positive Health News. Report No. 18. Spring 1999.