Použití článku je možné po domluvě s autorem.

Střevní mikroflóra neboli střevní mikrobiom, jak se mu často říká, tvoří okolo stovky triliónu baktérií, což je asi 2kg hmotnosti našeho těla. Střevní mikrobiom tvoří cca 70 – 80 % našeho imunitního systému. Kmenů najdeme okolo 2000 a krom těch přínosných a přátelských baktérií ve střevě najdeme také patogenní bakterie, které za určitých podmínek mohou svému hostiteli, tedy člověku, ublížit.

Udržení rovnováhy mezi „hodnými“ a „zlými“ bakteriemi je tedy nezbytné a vede ke správnému vstřebávání živin, což souvisí se zdravou sliznicí střeva.

Tzv. dysbióza je narušená rovnováha střevní mikroflóry. Nedostatek zdraví prospěšných střevních bakterií nacházíme u většiny autoimunitních a zánětlivých onemocnění.

Probiotikům je v posledních letech věnována zvýšená pozornost. Existuje velké množství prací, které hodnotí jejich účinek při různých onemocněních, ale jen poměrně málo studií je skutečně kvalitních. Probiotika účinkují několika způsoby – snížení pH ve střevě, snížená kolonizace patogenních mikroorganizmů a modifikace imunitní odpovědi. Bylo zjištěno, že probiotika jsou prokazatelně účinná při léčbě gastrointestinálních onemocněních, jako jsou akutní virové gastroenteritidy, průjmy (při léčbě antibiotiky), průjmová onemocnění cestovatelů a pouchitis. Studie rovněž doložily jejich účinnost při udržování remise v léčbě idiopatické proktokolitidy a terapii dráždivého tračníku. Ze závěrů studií vyplynulo, že podávání probiotik významným způsobem omezuje riziko těžké nekrotizující enterokolitidy a tím i mortality nedonošených dětí.

Jak dochází k prvotnímu osidlování střevními bakteriemi?

K prvotnímu osidlování dochází při přirozeném porodu, kdy dítě během porodu přejme bakterie od matky. Proto je přirozený porod tak důležitý a nadřazený císařským řezům. Pokud je dítě ochuzeno o přirozený porod, pak je jeho střevní mikrobiom hned od prvopočátku ochuzen o prospěšné bakterie. Samozřejmě to má i stinnou stránku, pokud je totiž vagína během porodu osídlena patogenními mikroorganismy, jako je např. přemnožená candida albicans, pak tyto patogenní mikroorganismy předává žena i novorozenci – z tohoto důvodu můžeme vidět např. atopické ekzémy či jiné zdravotní problémy již od narození.

Dospělý typ střevního mikrobiomu je dosažen ve věku okolo 2 let, některé studie však potvrzují, že až okolo 7. roku života. O rozdílech ve složení střevního mikrobiomu mezi kojenými dětmi a uměle živenými v dnešní době již není pochyb. Ovlivnit střevní mikrobiom lze pomocí prebiotik, probiotik a kombinací obou, tj. synbiotik.

Co jsou prebiotika?

Prebiotika jsou nestravitelné látky obsažené v potravinách, které selektivně podporují růst nebo aktivitu jedné bakterie nebo omezeného počtu střevních bakterií, tím pozitivně ovlivňují složení střevního mikrobiomu a to má celkově pozitivní vliv na zdraví příslušného jedince. Oligosacharidy v mateřském mléce hrají podstatnou prebiotickou roli. Chrání kojence před bakteriálními či virovými infekcemi, toxiny a plísněmi.

Co jsou probiotika?

Probiotika jsou živé mikroorganismy prospešné pro mikrobiom. Nejčastěji se jedná o laktobacily a bifidobakterie. Mezi probiotika jsou v současné době řazeny laktobacily, bifidobakterie, streptokoky, enterobakterie a Saccharomyces boulardii (tabulka 1)

Tabulka 1

Jaké bakterie osidlují novorozenecký mikrobiom?

Během vaginálního porodu dochází ke kolonizaci mikrobiomu novorozence anaerobními bakteriemi, konkríéně Escherichia coli, Staphylococcus, a Streptococcus, které produkují látky potřebné k přežití kmenů Bifidobacterium spp.

V mateřském mléce pak najdeme Staphylococcus, Streptococcus, Serratia, Pseudomonas, Corynebacterium, Ralstonia, Propionibacterium, Sphingomonas, a Bradyrhizobiaceae, Bifidobacterium a Lactobacillus spp.

Na jaká probiotika se tedy zaměřit u novorozenců?

Obecně bychom se měli zaměřit tedy na laktobacily a bifidobakterie.

Z bifidobakterií na:

B.breve (M-16V)

B.infantis (M-63)

B.longum (BB-536)

B.lactis

Z lactobacilů na Lactobacillus casei, L. acidophilus, L. plantarum.

Co se množství týče, postačí dávka v rozmezí 5-7,5 miliard CFU (USA billion)

Co na prevenci atopického onemocnění?

Ve velké randomizované, placebem kontrolované finské studii bylo prokázáno, že podávání probiotika (Lactobacillus rhamnosus GG) 4 týdny před porodem matce a 6 měsíců po porodu dítěti významně snižuje výskyt atopického ekzému u dítěte v raném věku. Tyto výsledky bohužel nebyly potvrzeny v jiných klinických studiích, takže v současné době není indikováno rutinní podávání probiotik těhotným ženám a kojencům jako prevence alergických onemocnění. Vysvětlení rozdílných výsledků v těchto studiích lze hledat i ve skutečnostech, že studie jsou prováděny s různými probiotiky, v různých obdobích a v různých režimech podávání rozdílně definovaným rizikovým skupinám. Nejsou rovněž definovány podmínky podávání, není řečeno, které kmeny jsou nejvhodnější, zda podávat jeden nebo více kmenů a jak dlouho podívat. Výsledky může ovlivnit také geneticky podmíněná vnímavost, geografická oblast či strava.

Co na rotaviry?

Při rotarvirech byly sledovány tyto kmeny (evidováno úspěšné léčení u některých novorozenců):

Lactobacillus rhamnosus GG, Streptococcus thermophilus, Lactobacillus casei DN 114 001, Bifidobacterium lactis a Lactobacillus reuteri. Jedna studie z roku 2007 v Pediatrics potvrzuje úspěšnou léčbu novorozenecké koliky pomocí Lactobacillus reuteri.

Co na kojenecké koliky?

U dětí s kojeneckými kolikami je ve střevním traktu přítomno méně laktobacilů a více koliformních bakterií než u dětí zdravých. Laktobacily ovlivňují motilitu a vnímání bolesti. Ve studii porovnávající účinek Lactobacillus reuteri se Simethiconem (farmaceutikum) bylo účinnější probiotikum. Podobně v jiné recentní studii Lactobacillus reuteri zlepšil významně zdravotní stav při kolice u kojených dětí. Probiotikum může mít pozitivní vliv u kojeneckých kolik, i zde jsou však nutné další kontrolované studie.

Co na prevenci akutních infekcí?

Imunomodulační efekt probiotik byl intenzivně studován in vitro a na zvířecích modelech. Otázkou zůstává, jaký je klinický dopad takové imunomodulace. Ve finské studii kojenci dostávali od prvních dvou měsíců života do jednoho roku Lactobacillus GG s B. lactis Bb12 nebo placebo. V prvních měsících života nebyl mezi oběma skupinami žádný rozdíl ve výskytu gastrointestinálních infekcí a respiračních infekcí. Významně nižší byl však počet dětí s akutními otitidami (záněty středouší) v probiotické skupině. Významný byl rovněž rozdíl v menším používání antibiotik ve skupině s probiotiky. Při sledování do jednoho roku života byl i významně nižší výskyt respiračních onemocnění v probiotické skupině.

Jaké jsou možnosti na českém a slovenském trhu?

Pro běžné používání, ale také již při konkrétním zdravotním problému (akutní onemocnění, rotaviry, astma, alergie) a pokud nevíme, zda dítě trpí určitou intolerancí na laktózu či kasein, jsou vhodná bezmléčná probiotika. Mohu doporučit probiotika z celistvých potravin od Garden of Life, která jsou fermentovaná a vhodná již od 3 měsíce věku. Jsou v bio kvalitě a zpracovány pod 42 stupňů Celsia. Najdete je ZDE. Obsahují 5 miliard CFU a jsou v něm zastoupeny kmeny L. gasseri, L. plantarum, B. lactis, L. Casei a L. acidophilus. Obsahují i prebiotický inulin.

Dávkování: 1/4 lžičky po dobu 5 dnů, sledovat stolici. Pokud je vše v pořídku postupně navyšovat až na 3/4 lžičky.

Podporuje imunitní systém a zažívání, vhodný při akutních onemocněních a při infekci rotaviry.

Konkrétně L. gasseri může regulovat alergické reakce a také vznik astmatu. Španělská studie z roku 2009 potvrzuje pozitivní účinky tohoto kmene na astma, pak také došlo ke snížení zánětlivých markerů v krvi, což znamená, že se daří regulovat alergické reakce. Podobné výsledky byly pozorovány u další skupiny dětí, kde užívání L. gasseri vedlo ke snížení IgE v krvi a k modulaci buněk imunitního systému a to také na úrovni vrozené imunity.

Pokud se jedná o kojeneckou koliku, je třeba se zaměřit na konkrétní kmen a to L. reuteri.

Odkaz zde:

http://www.biogaia.cz/biogaia-protectis-kapky-pro-deti

Tyto kapky však obsahují slunečnicový olej a oxid křemičitý. Dávkování 5 kapek denně, lze užívat od narození. Pokud dítě trpí kolikou, zvážila bych tato probiotika jen krátkodobě a po zlepšení bych přešla na přírodnější formu.

Levnější variantou, bezlepkovou, avšak obsahující mléčné kultury je pak Biopron Junior.

Odkaz zde:

https://www.drmax.cz/biopron-junior-15-sacku-10998?gclid=CjwKEAjwlKLHBRDztKr6wMnRthMSJAALcT-siKredzcaXZUpYzkj3ZaGBdtalcTsePzuX4MD3OpsahoCNHDw_wcB

Děti od cca dvanácti měsíců pak mohou užívat širokospektrální půdní probiotika. Klinicky testována a velmi kvalitní jsou Prescript-Assist, obsahující 29 půdních kmenů. Nezlekněte se, jsou černá. Najdete je ZDE.

Starší děti od dvou let pak mohou užívat veganská probiotika od Fusion Health, obsahující osm kmenů. Najdete je ZDE.

Pro ty nejmenší se probiotika a prebiotika podávají buď v prášku (prášek rozmixuje s mateřským mlékem a podává kapátkem) anebo přímo ve formě kapek. Diskuze, zda je účinnější kapsle anebo prášek, je tudíž bezpředmětná.

Reference

1. Nevoral, J., Prakt. Lékáren. 2012; 8(5): 217-224
2. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4464665/
3. Kalliomäki M, Salminen S, Poussa T, et al. Probiotics during the fi rst 7 years of life: a cumulative risk creduction of eczema in as randomized placebo-controlled trial. J Allergy Clin Immunol 2007; 119: 1019–1021
4. Rautava S, Salminen S, Isolauri E. Specifi c probiotics in reducing the risk of acute infections in infancy – a randomised, double-blind, placebo-controlled study. Br J Nutr 2009; 101(11): 1722–1726. Epub 2008 Nov 6
5. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ppul.21296/abstract
6. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1399-3038.2008.00833.x/abstract