Tato otázka nedávno zazněla na jednom veřejném fóru. Byla jsem požádána, abych vyjádřila svůj názor na toto téma.

Za experta na vitamín C se rozhodně nepovažuji, ale umím si vyhledat kvalitní informace, používat selský rozum, mám klinickou praxi, kde vidím, co funguje a co naopak nikoli a jsem tedy schopna se k tomuto tématu částečně vyjádřit. Také chci zdůraznit, že zde nepropaguji žádnou konkrétní značku produktu, na němž bych se chtěla jakkoli finančně obohacovat!

Je velmi dobře známým faktem, že v dobách minulých, kdy nebyl přístup ke kvalitním potravinám, lidé mnohem častěji trpěli onemocněním, které se nazývá kurděje. Je způsobeno právě deficitem vitamínu C. Až stovka studií dokumentuje případy, kdy kyselina askorbová v syntetické podobě pomáhá s léčbou určitých zdravotních problémů (především nachlazení, chřipka a onkologická onemocnění). V klinických studiích se výhradně používá kyselina askorbová, která je synteticky vyrobená. Její výroba je velmi levná a nekomplikovaná.

Spolehlivost a kvalita těchto studií se samozřejmě různí. Pokud chceme opravdu dělat spolehlivou studii, měla by být dvojitě zaslepená, randomizovaná a vzorek by měl činit nejméně 1000 subjektů. Dalším problémem těchto studií vidím v tom, že se musí jednat opravdu o zdravé jedince (spousta lidí má skryté potravinové intolerance, problémy se střevy, o kterých ani neví, jelikož jsou asymptomatické a jejich diagnóza vyžaduje speciální diagnostické testy, jako jsou např. testy funkční medicíny, které se standardně nedělají kvůli jejich finanční nákladnosti a nedostupnosti), a tak studie, která by brala v potaz veškeré okolnosti, ovlivňující výsledky podávání kyseliny askorbové je téměř nemožná. Berme tedy veškeré studie s rezervou.

Existují také studie potvrzující fakt, že velké dávky podávání kyseliny askorbové v dávkách až 3 g denně nemají žádný vliv na průběh ani četnost nachlazení a chřipek. Takovouto studií je např. Australská dvojitě zaslepená randomizovaná studie 3, která vyšla v Medical Journal of Australia v roce 2001. Takovýchto podobných studií existuje samozřejmě mnoho. Dále můžete vyčíst na příbalových letácích tablet, prášků apod. obsahujících kyselinu askorbovou možné vedlejší účinky 5.

Je také dobře známo, že vyšší dávky vitamínu C nejsou vždy přínosné, hlavně u lidí, kteří mají problémy s ledvinami anebo užívají jiné medikamenty. V tomto případě je suplementace vysokých dávek vit. C kontraindikací 1 a může způsobovat průjmy, zvracení. Kontraindikací jsou např. lidé s hemochromatózou (zvýšená absorbce Fe)2 Další studie jsou potřebné k tomu, abychom s čistým svědomím a vědomím mohli potvrdit bezpečnost užívání izolované kyseliny askorbové jak dlouhodobě, tak ve vysokých dávkách. Vit. C se totiž nikde v přírodě nevyskytuje izolovaně.

Také je zdokumentovaná léčba vysokými dávkami vit. C, a to intravenózně, jako podpora imunitního systému či při léčbě rakoviny 2. Existují kliniky, také v ČR i na Slovensku, které podávají svým pacientům kyselinu askorbovou intravenózně. Musí se však jednat o látku vysoce kvalitní. Problém nastává, pokud suplement pochází z USA, kde se kyselina askorbová vyrábí z geneticky modifikované kukuřice. Pozor také na doplňky stravy z USA, pokud nejsou certifikovány jako GMO free. Opět zde platí kontraindikace. To neplatí u vitamínu C z přírodních zdrojů, u těchto potravin se nadbytek vitamínu C vyloučí močí (jedná se o vitamín rozpustný ve vodě, neukládá se v těle). Kyselina askorbová se také vylučuje močí, avšak může poškozovat organismus, pokud se jedná o dlouhodobé užívání ve vysokých dávkách.

Pojďme se nyní podívat na rozdíly mezi vitamínem C, který pochází z potravin a synteticky vyrobené kyseliny askorbové.

Co se chemické struktury týče, rozdíl není žádný. Ovšem co se biologických účinků v těle týče, pak rozdíly existují, neb vitamín C se v přírodě nikdy nenachází izolovaně a lidské tělo bude logicky jinak reagovat i benefitovat z vitamínu C pocházejícího např. z červené papriky než z doplňků stravy, které obsahují syntetickou kyselinu askorbovou. A zde je onen problém. Když si přečtete klinické studie vědců, pak zjistíte, že nerozlišují přírodní vitamín C od laboratorně vyrobeného vitamínu C, neb se jedná o tu samou molekulu. Navíc k dobré absorbci vitamínu C jsou zapotřebí flavonoidy, které se opět v přírodních zdrojích vitamínu C nacházejí, kdežto v běžném syntetickém doplňku stravy nikoli.

Netvrdím zde, že izolovaná kyselina askorbová nemá v dnešním světě své místo a uplatnění. Na co se snažím poukázat je fakt, že pokud máme tu možnost, vždy raději upřednostňujme přírodní zdroje vitamínu C a to z celistvých, lokálních potravin v bio kvalitě. Samozřejmě jsou případy, kdy kvalitní stravu nemáme možnost konzumovat (např. v nemocnicích, bohužel… anebo na cestách, při těžkém onemocnění apod). Pak samozřejmě zvažme možnost doplnění vitamínu C – ale i na cestách je možné dostat se např. k čerstvému ovoci či pomerančovému džusu!

Na trhu jsou mnohem šetrnější a kvalitnější výrobky, než izolovaná a synteticky vyrobená kyselina askorbová. Podívejme se například na 100% tekutý extrat z camu camu v raw a bio kvalitě, přínosnější mohou být také vitamíny z celistvých potravin v raw a bio kvalitě, které jsou šetrněji vyráběny, za nízkých teplot (pod 46 stupňů Celsia). Jmenuji jen některé, na trhu dostupné zdroje vitamínu C z celistvých potravin. Když totiž sníme takovou červenou papriku, tak samozřejmě, krom vlákniny, vitamínu C či fytolátek, obsahuje spoustu dalších prospěšných vitamínů, minerálů, antioxidantů apod., které jsou pro naše těla tzv. “připraveným balíčkem” vitamínů a minerálů, pracujících v synchronicitě a tyto makro a mikroživiny naše tělo lehce rozpozná, umí si s nimi poradit a jsou mu v takovémto “balíčku” přínosem.

Prvotně tedy vždy upřednostňujme přírodní zdroje vitamínu C, než se přikloníme k přírodním či doplňkům stravy. Pokud trpíme chřipkou, nachlazením apod., měli bychom prvotně upřednostnit raw bio šťávy a smoothies, před syntetickými vitamíny. Vypijte 2 litry čerstvých šťáv denně, děti samozřejmě méně, pokud jim to stav umožňuje. Ke kyselině askorbové se přikloňte až poté, co nejste schopni zkonzumovat větší množství potravin bohatých na vitamín C.

Pozor na vhodné zpracování potravin obsahujících vitamín C

Při tepelném zpracování potravin dochází k úbytku vitamínu C (včetně ohřevu v mikrovlnné troubě 4). Tepelným zpracováním se snižuje obsah vitamínu C cca o 10 % za každých 5 minut vaření, sušením až 50 %, šetrnější je dušení v páře. Velké ztráty způsobuje tepelná konzervace a blanšírování. Vitamín C se rozkládá oxidací a to rychleji při vyšší teplotě. Za pokojové teploty se ztrácí zhruba během měsíce (včetně džusů) a záleží na přístupu kyslíku. Nejlepší je zdroj vitamínu C zmrazit či alespoň zabránit jeho oxidaci. To znamená, že nejlepším zdrojem je ČERSTVÉ ovoce a zelenina, byliny, klíčky apod., které jsou ihned zkonzumované, např. ve formě džusů, kdy se sice ochudíme o vlákninu, ale dostaneme do sebe větší množství nejen vitamínu C.

Ke srovnání uvádím příklad několika přírodních zdrojů vitamínu C. Doporučená denní dávka (DDD) je určena na 80 mg.

1 citrón obsahuje cca 53 mg vitamínu C (začínat den vodou s citrónem je mnohem lepší než zapít tabletku vitamínu C čistou vodou)

Střední pomeranč cca 68 mg

Hrnek brokolice cca 132 mg

100 g camu camu obsahuje cca 2,145 mg, jedná se o ovoce podobné třešním, roste v Amazonii.

Ze srovnání je zřejmé, že nám opravdu stačí jen přírodní zdroje, abychom i třeba zdvojnásobili či zpětinásobili DDD vitamínu C. Dětem doporučuji pití kvalitních a čerstvých džusů – ne pasterovaných a rozhodně ne s obsahem kyseliny askorbové. Stačí malý 150 ml džus k pokrytí DDD! Naučme děti místo pilulek a prášků užívat více ovoce a zeleniny. Naučit bychom se to měli hlavně my, dospělí a děti nás budou následovat.