Evička Peršinová je talentovanou Raw „Kuchařkou“ a stylistkou, vede kurzy v Opavě a nedávno vydala svou první knihu s názvem Raw food jako zážitek, o které si můžete přečíst v tomto rozhovoru. Evičku najdete na www.vitarianstyle.cz.

1. Jak jsi se Evi dostala k raw stravě a jsi striktně 100% raw veganka?

K vitariánství jsem se dostala v roce 2012. Byla jsem čerstvě po škole se svými klasickými zaběhnutými stravovacími návyky. Pracovala jsem tehdy jako projektant staveb. Jednoho dne jsem jela se svým tehdejším šéfem zaměřovat nějaké prostory na jatka. To co jsem viděla, mne naprosto dostalo a já jsem ze dne na den přestala jíst maso, protože jsem nechtěla už být součástí toho doslova nechutného zacházení se zvířaty.

Ovšem největší spouštěč přejít zcela na syrovou rostlinnou stravu byla ve stejném roce ztráta těhotenství v pátém měsíci. Lékaři, kteří se o mne starali, konstatovali, že neví, v čem nastal problém, všechny testy, které provedli, odpovíaly normám. Snad jen nějaká bakteriální záležitost, ale s určitostí mi odpověď dát nedokázali. Tak jsem začala hledat sama. Už dříve jsem se zajímala o alternativní medicínu jako je homeopatie, čínská medicína, autopatie …. Nakonec jsem však narazila na živou stravu. Na přirozenou syrovou rostlinnou stravu, kterou se živí všechny býložravé a plodožravé bytosti na celém světě kromě člověka. Masožravá zvířata sice jedí maso, ale v syrovém stavu. Proč člověk není masožravý a proč by se mněl právě z hlediska stravování člověk pokusit poučit právě od zvířat se můžete dozvědět na mých workshopech, přednáškách, raw večerech i kurzech, ale i na mých stránkách www.vitarianstyle.com ve videu na tomto odkazu: http://www.vitarianstyle.com/videa/2-poucme-se-od-zvirat.html

Po zařazení syrové rostlinné stravy a po několika měsících jsem se zbavila řady desítky let trvajících zdravotních problémů jako astma, alergie, neustálé záněty, rýmy, nachlazení, trávící problémy …..

V tu chvíli jsem si uvědomila, že různé směry alternativní medicíny jsou pro mnohé možná úspěšným začátkem, jak postupně dospět k tomu, že jedině přirozená nejlépe celistvá rostlinná syrová strava ve většinovém množství v našich jídelníčcích je to, co dokáže člověka zbavit řady zdravotních problémů a zajistit mu dostatek energie, zdraví i vitality i ve vysokém věku. Nejsem zastáncem pro každého člověka jen stoprocentní syrové rostlinné stravy. Jsem však zastáncem pro každého člověka stoprocentní bezmasé stravy s postupným zařazováním a zvyšováním stále vyššího podílu syrové rostlinné stravy v jeho jídelníčku.

Samozřejmě jde s tímto ruku v ruce vyrovnaná psychika a každodenní pohyb na čerstvém vzduchu a slunci. K čemuž však také syrová rostlinná strava může člověka více inspirovat.

2. Používáš bio produkty?

Již zpracované bio produkty ležící na pultech obchodů s nápise RAW ve formě různých tyčinek, nápojů, krekrů, chipsů či různých prášků nepoužívám. Mimo nepraženého kakaa a kakaového másla.

Můj osobní názor na toto téma je takový, že pokud se chce člověk vrátit opravdu k té prapůvodní a pro lidský organismus nejpřirozenější výživě, měl by ve svém stravování upřednostňovat maximální čerstvost veškeré potravy. Já sama po letech na raw food preferuji co nejjednodušší celistvé stravování. Jednoduše vzít si jablko a sníst ho, vzít si mrkev, kedlubnu, papriku rajče, nakrájet vše do mísy, přidat na kousky natrhaný salát a sníst to. Pokud mám chuť uspořádat oslavu v raw stylu, či si vytvořit sušený raw chleba na víkendový výlet a jiné raw pochoutky, udělám si vše sama doma. Vím, že je zaručena co nejvyšší čerstvost, vím, jaké suroviny jsem použila a navíc mám hezký pocit z dobře odvedené práce. Pokud si doma uděláte raw dort a nevíte co s tím zbytkem, můžete příště použít daleko menší dortovou formu o průměru cca 12cm a uvidíte, jak se po něm zapráší.

Druhá možnost je raw dort zamrazit až na 6 týdnů, ale čerstvý chutná mnohem lépe!

Snažím se o co nejpřirozenější způsob stravování bez navyšování finanční zátěže. Pozornost věnuji pro získávání mikroživin především divokým bylinám, které jsou přes jarní, letní i podzimní období stále venku dostupné a na zimu si je lze nasušit do zásoby. Je to sice pracné, ale vyplatí se to.

3. Používáte jen lokální, sezónní ovoce a zeleninu nebo kupujete i exotické?

Používám všechno ovoce, zeleninu, které je pro nás dostupné. Snažíme se doma vypěstovat co se dát, ať už zeleninu tak i ovoce. Na zahradě se mi klubou divoké bylinky jako jitrocel, pampeliška, sedmikrásky, kopřivy …, hýčkám si je, protože jsou bohatými zdroji důležitých nutrientů včetně enzymů a chlorofylu. Kupuji jak lokální, tak i exotické ovoce. Domnívám se, že všichni pocházíme původně z tropů a jsem toho názoru, že toto ovoce obsahuje obrovské množství živin, včetně již zmíněných enzymů, které by byla škoda nekonzumovat. Exotické ovoce typu banán, pomeranč, mandarinky … jíme hodně v zimním období. Pokud je však u nás sezóna jahod, jíme jahody, pokud je u nás sezóna broskví, jíme broskve, pokud je sezóna třešní, jíme třešně. V zimním období kupujeme také hlavně jablíčka, ale že bych musela mít v lednu doma čerstvé jahody, to opravdu ne.

Snažím se také nakupovat od místních lokálních farmářů. Velice mne mrzí, že řada z nich se svým podnikáním skončila jen z toho důvodu, že velké obchodní řetězce od nich žádná jablka nekoupí, protože je to pro ně v nákladech vyšší výdaj, než když si nakoupí jablka stejného typu i kvality někde ze zahraničí paradoxně se zvýšenými náklady na dopravu. Toto mi připadá jako opravdový paradox, že česká jablka jsou pro české konečné spotřebitele dražší, než jablka například z Itálie. Takový malý český podnikatel pak s pěstováním ovoce bez postřiků a jiných nevhodných látek přestane a člověk, který na to jednoduše řečeno prostě nemá dostatek finančních prostředků je odkázaný na za pomoci pesticidů, umělých hnojiv a jiných chem. látek vypěstovaná jablka někde ze zahraničí. Ano může si koupit BIO jablka z nějakého bedýnkového systému, ale pokud se opět podívá na jejich vysokou cenu, která je kolikrát postavená jen na tom zázračném slůvku BIO, tak opět, ač nerad, upřednostní levná jablka ze supermarketu.

Toto téma je velice smutné. Když si vzpomenu na své dětství, tak všechno ovoce i zelenina byla v uvozovkách bio. Všechno se pěstovalo bez pesticidů, hnojilo se poctivou kravskou mrvou. My jsme celé mé dětství pěstovali všelijakou zeleninu a různorodé ovoce. Všemu se nádherně dařilo. Tím, že jsme chovali i nějaká domácí zvířata, tak s hnojením naší úrody nebyl žádný problém. S nástupem supermarketů se však cosi v našem ovzduší přihodilo, že se najednou nikomu nic doma na zahrádce neurodilo a co se urodilo, tak těsně před sklizní shnilo. Od té doby lidé postupně přestali pěstovat své vlastní BIO produkty, protože většině z nich se vůbec z ničeho nic přestalo dařit a tak je to i přestalo bavit. Raději si za pár kaček zašli koupit dovozové ovoce a zeleninu bez jediné vady na kráse, bez jediné dírky v jablíčku vytvořené červíkem či vosou do stále se více rozrůstajících supermarketů.

Tím vším chci říct, že jsem zastáncem čistého, zdravého a bez pesticidů vypěstovaného ovoce a zeleniny. V nejlepším případě námi samotnými nebo lokálními farmáři či společnými sousedy, kteří mají přebytek vypěstovaný. Jde mi o to, aby tito poctivý farmáři byli podporováni jak námi, tak finančně státem a to tak, aby jejich vypěstované produkty byly zdravé, bez chemické zátěže a aby o ně byl zájem mezi lidmi a za rozumnou cenu je od nich pravidelně nakupovali. Jsem si stoprocentně jistá, že většině lidem, jež se zajímají o to, co skutečně jedí, vůbec nevadí dírka v jablíčku po malém červíkovi nebo od deště popraskaná kedlubna. Jsme si jistá, že za takové zdravé a bez chemické zátěže řada lidí ráda zaplatí své vydělané peníze. To si opravdu myslím, že by mělo být podporováno především ze strany státu a hlídáno proti zneužití.

Nedávno jsem viděla dokument o dotacích pro výsadbu ovocných sadů. Dotyčný získal vysokou dotaci, zasadil jablečný sad a pokud se o něj po dobu pěti let staral, tak mu dotace bez problému připadla. Pokud by však během těch prvních pěti let sad zlikvidoval, musel dotaci vrátit. No a asi tušíte, co česká hlava nevymyslela. Dotyčný si zřídil sad, pět let se o něj staral, získal vysokou dotaci. Po pěti letech sad zlikvidoval, dřevo prodal jako zdroj paliva a tímto způsobem pokračoval snad vesele dál. Co je tohle za člověka a co je tohle za chování, které si poskytovatel dotace neumí ohlídat. Mladé pětileté jabloně mohly bez problému ještě dalších dvacet let plodit každoročně stále více a více jablek. Ale skutečnost je naprosto jiná.

Toto vše je obrovský problém a proto se snažím na svých kurzech i přednáškách vysvětlit lidem to, že dnešní pojem BIO už není to, co býval před dvaceti lety. Hodně mi vadí zneužívání a propagování BIO produktů jen za účelem vytáhnout z lidí co nejvíce peněz, protože produkt, který si kupují a který je zabalený do slušivého obalu s nápisem BIO, je přece BIO a pokud chcete být zdraví, tak za to ty nemalé peníze prostě musíte zaplatit. Myslím si, že tudy cesta ke zdraví nevede. Ta cesta začíná na úplném začátku celé této mašinérie. A to na začátku možná i Vašeho, kdo čtete tento článek, dětství, kdy před dvaceti až třiceti lety bylo veškeré ovoce a zelenina v BIO kvalitě a žádné speciální označení včetně nálepky se slovem BIO a žádné certifikáty o záruce kvality k tomu nebylo potřeba.

Víte, stojí za zmínku také to, že jsou lidé, kteří i přes vše výše uvedené prosazují jedině BIO produkty. Jsou zastánci zdravého životního stylu. Za bio produkty platí pravidelně nemalé peníze. Ale pak jdou, koupí se stříkací hadičku, koupí si herbicid a bez přemýšlení tím postříkají pampelišku na své zahrádce, jen aby měli luxusní americký trávník! Vůbec nepřemýšlí nad tím, že díky dešťům kontaminují i spodní vody, ale nepřemýšlejí nad tím, že pořádná hrst takových pampelišek jim bohatě nahradí bio salát, za který daly třeba i padesát korun, při tom pampelišky mají zadarmo! …

Osobně si tedy myslím, že bychom se měli zabývat a přemýšlet nad spíše nad tzv. zpětným směrem, jak se zase vrátit k přirozenosti v pěstování zdravého a nutričně bohatého ovoce a zeleniny. Trvat na to a po dodavatelích potravin požadovat klasickým způsobem vypěstované ovoce a zeleninu bez použití chemie, postřiků a hnojit jen přirozeným způsobem. Rozhodně lze zeminu hnojit i takovým způsobem, že se přes zimu nechá tráva, listí, plevel … shnít na zahrádce. Vše se rozloží do půdy a na jaře se opět všemu krásně daří. Na stejném principu lze využívat i klasické zahradní kompostéry na plevel či posekanou trávu. A není vlastně k tomu potřeba ani chovat žádná zvířata.

4. Jak stará je Tvá dcerka a jak se stravuje?

Naše dcerka má nyní 2,5 roku. S mým partnerem se stravuje vitariánsky, vegansky i vegetariánsky. A to v různých poměrech. Dbám na to, abych své rodině připravovala hlavně bezlepková jídla. Já jsem si pro sebe samu jednoduše řečeno raw food prostě našla. Mne samotné ani v zimním období nevadí pojídat pomeranče, jablíčka či grepy. Mému tělu syrová rostlinná strava za ta léta dělá výborně a to už jsem z hlediska stravování a kombinování všech různých výživových směru zkusila cokoli. Jen občas si zařazuji k čerstvým zeleninovým salátům např. vařené jáhly, pohanku, quinou a další bezlepkové pseudoobilniny.

5. Jak řešíte raw stravu v zimě a při cestování?

Jak už jsem uvedla v předchozí otázce, mne samotné raw strava vyhovuje i v zimním období. Pokud je mi zima, ráda piji teplý bylinný čaj s medem. Své rodině vařím zeleninové polévky, bezlepkové pseudoobilniny. Připravujeme všelijaká semínková i ořechová mléka. Oříšky i semínka namáčíme, klíčíme a pojídáme i během dne. Maximálně odšťavňujeme, což je i skvělý způsob, jak se zbavit většiny pesticidů z běžně zakoupeného ovoce a zeleniny. Všechny nutrienty zůstávají ve šťávě a vláknina už obsahuje jen případné pesticidy, takže ji s klidem můžete vyhodit. Dále připravujeme jak pseodoobilniny tak také luštěniny. Fazolky mungo či adzuki klíčíme, ostatní namáčíme přes celou noc a pak cedíme a vaříme polévky či omáčky. Do polévek přidáváme mořské řasy a po částečném vychlazení na talíři vždy do každé porce přidám čerstvě pomleté lněné semínko. Tvoříme různé raw müsli, raw chleby, raw sýry, raw polévky, raw omáčky, raw jogurty …. Fermentujeme a kvasíme zeleninu atd., atd..

Při cestování si nabalíme plné tašky celistvého ovoce a zeleniny. Pokud jedeme na třeba týdenní výlet na chatu, veškeré jídlo (raw, vegan, vegetarián) si bereme s sebou a připravujeme si jej na místě. Vybíráme si vždy apartmány s kuchyňkou. Toto jídlo není vůbec časově náročné na přípravu, tak jako klasická česká kuchyně se kterou začnete v osm ráno a i s nádobím a uklizením jste hotovi v jednu odpoledne. Pokud připravuji oběd ať už vitariánský, veganský i případně vegetariánský, začínám v 11:00 dopoledne a ve 12:30 máme už i vše uklizeno. Takže to je další velká výhoda. Spousty ušetřeného času. Ke každému vařenému jídlu vždy chystám syrový salát pro zabránění leukocytózy.

6. Jste jako rodinastriktními vegany? Pokud ne, jaké živočišné produkty používáte?

Já osobně živočišné produkty nejím. Když mluvím o přípravě vegetariánských jídel, znamená to, že obsahují jednou máslo, jednou vejce a občas i tvrdý sýr. Vše z volného chovu. Jde hlavně o dostatečný přísun vitamínu K2, který je v uvedených surovinách zastoupen a je potřeba pro správný vývoj a růst malých dětí. Také je důležité u malých dětí zajistit dostatečný přísun vit. B12, který v syrové rostlinné stravě v současných podmínkách není téměř vůbec zastoupen. Mořské řasy obsahují jen analogy tohoto vitamínu a lahůdkové droždí jej také neobsahuje. Jen kvašené zelí, fermentovaná zelenina a raw jogurty mohou tento vitamín obsahovat. Ale to jsou jídla, která bych z důvodu vysokého podílu soli (zelí a fermentovaná zelenina) malým dětem raději vůbec nedávala. Více o těchto důležitých vitamínech se, tak jako já i vy, kteří čtete tento rozhovor, můžete dozvědět v knize Evy Hájkové, Hravě o živé stravě.

7. Řekni nám něco o tvé nové knize a kurzech, kterými se zabýváš.

Kniha Raw food jako zážitek vyšla 15.3.2016 a rozebírám v ní možná i pro někoho citlivá témata jako jsou:

• Alarmující závislost na vařených potravinách
• Co je vlastně dnešní pšenice
• Jak se vypořádat se závislostí na pečivu
• Iracionalita lidského myšlení
• Zdravé myšlení přináší zdravé tělo
• Paraziti a bakterie v našich tělech
• Co je živá strava aneb do živého těla patří živé jídlo
• Enzymy jako základ živé stravy
• Jak začít a jak postupovat s živou stravou
• Základní vybavení raw kuchyně
• Kombinace živé stravy
• Jak pomoci tělu s detoxikací
• Sedm častých mýtů ve výživě
• Umělá sladidla nebo čerstvé ovoce
• Proč upřednostňovat ve větší míře jednoduchou celistvou rostlinnou stravu před již zpracovanými „RAW
• produkty“ na pultech obchodů
• Bio či nebio? Jak to řešit?
• Za co všechno může genetika
• Psychosomatika nemocí
• Stres
• … a mnohá další témata

Kniha je doplněna stovkou jednoduchých a rychlých receptů na každý den. Rozdělených do kapitol: Cukroví a čokoláda, Sváteční pohoštění, Dezerty a dorty, Sýry raw a vegan, Hlavní chody a polévky, Saláty / dipy / omáčky, Nanuky a zmrzliny, Raw spirálky a chleby.

Ohlasy na tuto knihu jsou opravdu nádherné a velice mne těší, že si její čtenáři najdou čas mi své nadšení napsat a sdílet jej tak s ostatními.

A co se týče našich kurzů. Jsem velmi ráda, že se naskytla tak nádherná možnost tyto i naše další raw přednášky, prezentační večery, raw workshopy … , pořádat v perfektní a v prostorné a profesionálně vybavené kuchyni gastrocentra Slezské univerzity v Opavě. Tímto chci poděkovat celému vedení gastrocentra za tuto možnost a výbornou spolupráci.

Mým záměrem při pořádání různě tematicky zaměřených raw kurzů, je naučit všechny naše milé hosty si maximální množství syrové rostlinné stravy připravovat sami doma, tak ať to je pro ně co nejjednodušší, nejrychlejší a hlavně co nejvíce zábavné. Na kurzech poukazuji na různé alternativy přípravy raw pochoutek. Například na posledním kurzu RAW PARTY TIME, jsem si přinesla od babičky snad padesát let starý ruční mlýnek na ořechy a ukázala všem hostům, že i pro jemné namletí ořechů nepotřebují kupovat drahé stroje. Také lze bez problému sušit i v klasické troubě s minimální nastavitelnou teplotou do 50°C a třeba i s pootevřenými dvířky. Samozřejmě práce v sušičce je vždy o něco snazší a rychlejší, ale pro začátečníky, kteří si vše teprve osahávají, je dle mého názoru klasická trouba na nejnižší teplotě plně vyhovující. Na kurzech řešíme každičkou otázku, která mé hosty zajímá. I takového typu, kde nakupovat suroviny, jak raw food pomalu a nenápadně zakomponovat své rodině, kde získat všechny vitamíny, minerály, antioxidanty, bílkoviny ….

Také se snažím, aby byly kurzy pro naše hosty velmi užitečné. Snažím se, aby si každý z nich i několikrát vyzkoušel práci s různými přístroji. Aby si každý zkusil pracovat s těstem, zdobit krémem, krájet a porcovat dezerty, odšťavňovat i připravovat zmrzliny atd., atd..

Také jsem na posledním kurzu RAW PARTY TIME tematicky vyzdobili prostředí mimo samotnou kuchyni a to barevnými dekoracemi, ubrusy, balónky …, prostě aby si to všechno naši hosté tématicky užili se vším všudy. Sušené tyčinky, krekry i chlebíky, které vyžadují i několika hodinové sušení, které bychom na šestihodinovém kurzu nedokázali připravit, jsme našim hostům připravili ve formě natočeného videa, na kterém měli možnost vidět přesný postup výroby. Všechny recepty také naši hosté dostávají v tištěné podobě a kdykoli i třeba za rok se mohou na mne obrátit s jakýmkoli dotazem o raw food.

A co je na tom všem nejlepší? Že se nám naši hosté z prvních kurzů vracejí i na ty další. To mne velmi těší a je to pro mne veliká odměna za veškerou práci, kterou v tomto směru konám. Rozhodla jsem se, že všem hostům, kteří mi
projevují tak velikou důvěru se chci také odměnit a proto pro každého z nich, který už na našem nějakém kurzu byl, platí na všechny ostatní kurzy už napořád 20% SLEVA.